Další možnosti

Využívání dalších typů platebních nástrojů není v České republice příliš běžné. Zde máme na mysli směnky a šeky, což jsou cenné papíry, které sloužily mimo jiné jako bezhotovostní způsob placení v době před rozšířením platebních karet. Díky tomu, že u nás v době největšího rozvoje používání šeků panovalo jiné ekonomické zřízení, masové rozšíření jejich použití, k němuž došlo zejména v USA, Anglii, Francii, Německu a některých dalších zemích, se nám úplně vyhnulo. 

I dnes je ale možné se s šeky u nás setkat. Většinou půjde o šek bankovní, kterým banka písemně potvrzuje, že je připravena uhradit jménem klienta stanovenou částku. Na šek osobní nebo soukromý, který sloužil k čerpání prostředků přímo z účtu klienta obdobně jako dnešní platební příkaz nebo platební karta, však narazíme jen zřídka. Proto, aby šek byl šekem (tedy cenným papírem, který se řídí speciálními pravidly), musí obsahovat stanovené náležitosti.  Jeho podoba může vypadat například takto: 

Dalším platebním nástrojem, který chrání uživatele před riziky převážení peněz v hotovosti, je cestovní šek. I jeho využívání postupně mizí. Takový šek vystavuje banka nebo cestovní kancelář jako svůj závazek, že jej po jeho předložení držiteli proplatí. Při nákupu musí majitel šek či jednotlivé šeky, je-li jich více, podepsat. V zahraničí majitel šeku požádá banku o výplatu šeku a podpisem potvrdí příjem částky. Banka samozřejmě musí ověřit, že jsou oba podpisy shodné, event. žádá daného majitele o předložení osobních dokladů. 

Zřejmě už jsme se také setkali s pojmem směnka. Směnka je také cenným papírem, a proto vždy musí obsahovat zákonem stanovené náležitosti. Jedná se v podstatě o dlužní úpis, neboli písemný příslib zaplacení finančního závazku, který vystavuje ten, kdo dluží ve prospěch toho, komu dluží. Takové směnky označujeme jako směnky vlastní. Vedle nich ale existují i směnky cizí, kdy výstavce směnky přikazuje někomu třetímu, aby za něj zaplatit stanovenou částku ve prospěch osoby ve směnce uvedené. 

Pravidla, která pro směnky a šeky platí, jsou velmi přísná a jsou stanovena v zákoně směnečném a šekovém (zákon č. 191/1950 Sb., v platném znění). Podstatné je hlavně to, že pokud směnka nebo šek splňuje zákonem dané podmínky, platí to, co je v nich napsáno, bez ohledu na jakákoli další ujednání mezi stranami, která proběhla ústně nebo třeba i písemně. 

Protože s těmito typy platebních nástrojů se nesetkáváme denně a v dnešní době už bezhotovostní platební styk provádíme modernějšími způsoby, měli bychom jejich použití vždy dobře zvážit. Zejména v případě směnky, bychom se vždy měli nejprve poradit s odborníky.