Hrozící neschopnost splácet
Přišli jsme nečekaně o práci nebo nám zaměstnavatel dvakrát nezaplatil? Rozešli jsme se s partnerem, nebo nám někdo zemřel? Něco takového jsme nečekali. Vůbec jsme s tím nepočítali, když jsme si pořizovali tak drahé auto, tak nákladné bydlení, brali si jakoukoli půjčku, nebo i více půjček třeba i z jiného důvodu.
Ať už je to šok či „jenom“ nepříjemná situace, stane se, že najednou nemáme dostatek peněz na splácení našich dluhů. Zkusme v takové chvíli nepropadnout panice a pokusit se s tím něco udělat.
Pro začátek nám pomohou tři zlatá pravidla. Jaká?
Nejdříve musíme snížit výdaje. Můžeme přeci alespoň na čas omezit náš nákup jen na nejnutnější potraviny. Odmítnout večerní posezení v restauraci a obejít velkým obloukem oblíbený kiosek s hamburgery nebo příjemnou cukrárnu, kde si pravidelně objednáváme kávu s sebou. Vyhnout se nákupu oblečení a všech těch „strašně potřebných potřeb“ v drogeriích a novinových stáncích. Můžeme ale třeba i dočasně zrušit trvalé platební příkazy např. na stavební spoření nebo spoření na důchod. Pravidlo jedna tedy zní: zbytečně neutrácet.
Pak se můžeme zbavit věcí, které již nepotřebujeme. Samozřejmě jen těch, které nám skutečně patří! Věci, o kterých nejspíš už ani nevíme, že je máme. Můžeme je odnést do bazaru, anebo je třeba prodat přes internet. Pravidlo dvě zní: prodat nepotřebné věci.
A dál? Co takhle si přivydělat? Cože???!!! Vždyť máme práce až nad hlavu nejen v zaměstnání, ale i doma! Jenomže ono nemusí jít zrovna o velikou dřinu, anebo ztrátu času. Co když kromě nás, potřebuje pohlídat děti také někdo jiný? Co kdyby nám úklid domu, ve kterém bydlíme, přinesl měsíčně více než 8 hodin strávených v práci? Možná, že rozumíme počtům a doučovat někoho ze čtvrté třídy by mohla být docela legrace? Možná, že bychom při opravě starých rádií přišli na jiné myšlenky? Pravidlo tři zní: vydělat si něco navíc.
Možná to stačí, možná ne. Pokud nepropadneme panice a budeme se těmito pravidly řídit, udělali jsme v dané chvíli pro sebe a pro splacení dluhu, to nejlepší, co jsme mohli.