ÚČELOVÝ HYPOTEČNÍ ÚVĚR

Účelové hypoteční úvěry může klient použít jen na účely uvedené v úvěrové smlouvě, tj. nejčastěji na nákup nemovitosti. Lze ho také použít na rekonstrukci nemovitosti nebo výstavbu nové nemovitosti, splácení jiného úvěru či půjčky, tj. k refinancování dřívější investice do nemovitosti, nebo získání vlastnického podílu na nemovitosti (vypořádání společného jmění manželů nebo vypořádání dědictví) apod. Hypoteční úvěr lze také použít na nákup družstevního bytu (členských práv a povinností v bytovém družstvu).

Hypoteční úvěr se poskytuje na základě písemné smlouvy uzavřené mezi bankou a klientem. Splacení hypotečního úvěru (a to včetně úroků a souvisejících bankovních poplatků) si banka jistí zástavním právem k nemovitosti. Žádost o poskytnutí úvěru začíná banka posuzovat teprve poté, kdy jí klient dodá všechny nutné podklady – příprava těchto dokumentů může tedy trvat déle než vlastní rozhodování banky, zda úvěr poskytne nebo neposkytne.

Účelové hypoteční úvěry mohou banky poskytovat až do výše 90 % zástavní hodnoty nemovitosti (resp. nemovitostí – může jich být i více), na kterou je zástavní právo zřízeno. Obvykle je hypoteční úvěr nabízen do výše 80 % zástavní hodnoty nemovitosti. Tomuto poměru mezi výší hypotečního úvěru a zástavní hodnotou nemovitosti říkáme LTV (z anglického loan-to-value, poměr úvěru k hodnotě nemovitosti). Doba splatnosti se pohybuje zpravidla  od 5  do 30 let, v ČR je průměrná doba splatnosti cca 24 let.

Podle tzv. doporučení ČNB by banky měly při poskytnutí hypotečního úvěru nebo jiného spotřebitelského úvěru klientům, kteří mají sjednán hypoteční úvěr, dodržovat horní limit pro ukazatel DTI (debt-to-income, poměr dluhu k příjmu klienta) 9x, pro ukazatel DSTI (debt-service-to income, poměr splátek dluhu k příjmu klienta) 45 %. Tzn., že měsíční splátka hypotečního úvěru a případně dalších spotřebitelských úvěrů by měla být o něco nižší než polovina měsíčního příjmu spotřebitele.

Částku zaplacenou na úrocích z účelového hypotečního úvěru lze každý rok odečíst od základu daně z příjmu, a to až do určité výše stanovené v zákoně o daních z příjmů. 

Banky většinou při poskytování hypotečního úvěru nabízejí, případně vyžadují pojištění schopnosti splácet, kterým se klient může pojistit až proti čtyřem rizikům, která mohou mít negativní vliv na úhradu pravidelných splátek (úmrtí, nemoc, ztráta zaměstnání, dlouhodobá pracovní neschopnost).