Exekuce

Exekuce je něco o čem se často mluví ve zprávách.  Odkazuje se přitom na statistiky, které nevypadají dobře. Ale taky nijak srozumitelně. Mluví se o tom, že někomu byla exekuce nařízena nebo jaké věci exekuce postihuje. Nejspíš všichni víme o někom, kdo exekučním procesem již prošel nebo mu exekuce hrozí. Všechno to zní tak ošklivě, že bychom se do podobné situace dostali jen neradi. Víme ale přesně, co to exekuce je?

Je to státem povolený způsob vymáhání dluhů, pro který jsou také státem stanovena pravidla. Právě pravidla, která zahrnují přesně definovaný postup i práva a povinnosti všech zúčastněných včetně exekutorů odlišují exekuci od nikým neřízeného vymáhání dluhů, které nabízejí a také provádějí některé firmy. 

Exekuci musí podle státem stanovených pravidel provádět exekutor, a to na základě rozhodnutí soudu. Nesplacené dluhy by na základě usnesení o výkonu rozhodnutí mohl provádět i soud sám prostřednictvím svých vykonatelů (zaměstnanců příslušného soudu), ale takový postup bývá zpravidla zdlouhavý a zároveň ne příliš efektivní. Právě proto věřitelé častěji využívají služeb exekutorů.

Podstatné je, že na samotném počátku exekuce musí existovat nesplacený dluh. Dluh vůči věřiteli (tzv. oprávněnému), který se rozhodne, že nesplácení (jde totiž zpravidla o dluh peněžní, ale mohl by být i jiný, např. vypůjčený a nevrácený automobil) bude řešit cestou, kterou mu umožňuje právní řád, tedy exekucí.

Aby tak mohl učinit, musí mít v ruce tzv. exekuční titul. To může být rozhodnutí soudu (v soudním řízení) nebo rozhodce (v rozhodčím řízení), anebo smlouva s tzv. exekuční doložkou. Pokud má exekuční titul a podá soudu exekuční návrh se všemi potřebnými náležitostmi, rozhodne soud o nařízení exekuce a pověří exekutora provedením svého rozhodnutí. Tím to všechno začíná. Pro nás ale ani v tuhle chvíli nemusí být pozdě celý proces zastavit. Bude to ale už o něco dražší a musíme vědět, jak na to.