Právní úprava investování a ochrana investorů na finančním trhu

Hlavními zákony pro oblast domácího finančního trhu (kapitálového trhu) je Zákon o podnikání na kapitálovém trhu a Zákon o investičních společnostech a investičních fondech, který nahradil Zákon o kolektivním investování. Těmito zákony se musí řídit finanční zprostředkovatelé a investoři se sídlem v tuzemsku nebo i se sídlem v zahraničí, pokud na domácím finančním trhu podnikají. Pro investování v zahraničí jsou naopak určující zákony platné v dané zemi, které mohou být od tuzemských odlišné. Tak tomu je v menší míře i v jiných státech Evropské unie. V posledních letech však sílí snaha o sjednocení obsahu těchto zákonů a infrastruktury s konečným cílem vytvořit jednotný evropský finanční trh.

Smyslem dohledu nad finančním trhem je působit na plynulé fungování finančního trhu, zvýšení spolehlivosti poskytovatelů finančních služeb a v případě, že dojde k selhání některého z nich, omezení negativního dopadu na finanční systém, aby nedošlo k narušení jeho fungování jako celku.

Dohled je zaměřen zejména na kontrolu dodržování zákonů účastníky finančního trhu, dodržování požadavků, které z nich vyplývají pro poskytovatele finančních služeb, ale současně i pravidel obezřetného chování při podnikání na finančním trhu.

V tuzemsku je dohledem pověřena Česká národní banka. V zahraničí tuto činnost vykonávají specializované státní instituce nebo centrální banky.

Stanovení přísných pravidel v zákonech a dohled nad finančním trhem je základní formou „ochrany“ investorů ze strany státu. Regulace ani dohled však neposkytuje ochranu před případným neúspěchem - selháním konkrétní finanční společnosti a ztrátami, které z toho mohou pro investory vyplynout. Takové selhání jednotlivé finanční společnosti (kreditní riziko) není nikdy zcela vyloučeno a pokud by taková situace měla nastat, závisí jedině na investorovi, aby se jí uměl vyhnout nebo se s jejími důsledky vypořádat. Při investování na finančním trhu je volba obchodního partnera (protistrany) součástí konkrétního investičního rozhodnutí, za něž nese důsledky jedině investor.

Pro případ insolvence obchodníka s cennými papíry, který je členem Garančního fondu obchodníků s cennými papíry, jsou investoři kryti pojištěním. Náhrada z finanční expozice vůči takovému obchodníkovi je však pouze do výše 90% prokázané ztráty maximálně do částky odpovídající ekvivalentu 20 000 EUR.