Krok za krokem

Když jsou dětem 3 až 4 roky

Hrajeme s nimi hry s dětskými penězi. Dělíme stejné mince na hromádky a stavíme z nich sloupky. Můžeme si dětské peníze vyrobit sami, nemusíme je kupovat v hračkářství. Můžeme se smát tomu, proč jsou na opravdových mincích a bankovkách jenom samé vážné věci. Proč tam nejsou třeba tulipány? A o co jsou ty naše vyrobené „peníze“ lepší a hezčí.

V obchodech s dětmi mluvíme o tom, co kolik stojí a hlavně, co k čemu slouží. Můžeme brát věci do rukou jenom tak a povídat si o rozdílech. Anebo se učit vybírat. Úplně nejdůležitější ale je, rozlišovat mezi tím, co jenom chceme a tím, co skutečně potřebujeme. Na vlastním příkladu bychom měli dětem ukázat, že na některé věci je třeba si počkat. Pokud chtějí děti hračku, která svojí cenou přesahuje běžnou drobnost, zjistíme, co je vlastně tak láká. Pokud nejde jen o chvilkový rozmar, na který už si děti ani nevzpomenou, můžeme si věc zapsat na seznam a koupit ji dětem později k narozeninám nebo svátku.

Ve věku 4 - 5 let

Jakmile se děti naučí trochu počítat, můžeme si s nimi hrát na obchod. Vážit, prodávat a nakupovat baví v tomhle věku kluky i holky. Možná už jim půjde vysvětlit, že jedna mince na jednu věc zpravidla nestačí, že každý „penízek“ má jinou hodnotu.

Pořiďme dětem prasátko – nemusí být živé, máme na mysli to léty prověřené prasátko na peníze – pokladničku ve tvaru nebo velikosti, kterou si děti vyberou nebo která se jim z nějakého důvodu líbí. Nechme pak děti každý den vhodit do pokladničky jednu nebo dvě mince a učit se spořit. Domluvme se, že na konci týdne je vybereme a půjdeme společně nakupovat. Důležité je věnovat se společně s dětmi i přepočítávání obsahu pokladničky a plánování, co je možné si za peníze koupit teď a co třeba až za delší dobu. Prasátko tak děti učí a zároveň jim pomáhá ve splnění jejich přání. Je dobrým symbolem, protože ukazuje přesně to, co pro nás v dospělosti mohou dělat peníze samotné.

Dětem můžeme číst nebo vyprávět pohádky, které jsou o zasloužené odměně nebo přímo o penězích, které mohou pomoci, ale také uškodit. Anebo o pokladech a o tom, že o jakékoli bohatství je nutné pečovat. Mezi těmi českými však často najdeme vyprávění o tom, že být chudý je znamením dobroty, zatímco boháč je odjakživa neřád a ještě k tomu lakomý. Protože právě s takovými příběhy jsme vyrůstali my, není divu, že z peněz máme stále trochu strach. Jsou ale i takové příběhy, které nás pohádkově pobaví, ale zároveň i poučí.

5 až 6 let

Nechme děti dělat chyby a poučit se z nich. Když se hračka, kterou děti nutně potřebovaly, brzy poláme nebo s ní není tolik legrace, jak slibovali v televizi, bude jim to líto. Smutek je brzy přejde, a když jim k tomu prozradíme něco o reklamách, možná už nebudou příště žadonit o každou další, kterou někde na obrázku uvidí.

V tomhle věku již děti jsou schopné pochopit princip kapesného. Nejde jen o to naučit se šetřit, ale teď začnou rozumět i tomu, proč nebo za co jim peníze dáváme. Děti mohou dostávat nejen pevné kapesné (zvyšovat ho můžeme třeba o každých narozeninách nebo s novým školním rokem), ale část kapesného může být za odměnu. Zvláštní peněžní prémii si děti zaslouží, když udělají něco, čeho si ceníme a co není úplně běžné. Například mimořádná pomoc při předvánočním úklidu nebo samostatný výkon při stěhování. Taková nepravidelná nebo i nečekaná odměna může působit nejen výchovně, ale i motivačně - podobá se bonusům vypláceným v zaměstnání. V každém případě by to však měly být peníze navíc, za něco, co přesahuje jejich běžné zapojení se do domácích prací. Za pravidelný úklid či vynesení si děti určitě zaslouží naši pochvalu, ale ne peníze na ruku. My sami si v domácnosti přeci také neúčtujeme poplatek za výměnu žárovky nebo připravenou večeři.

6 až 7 let

Děti bychom měli vést k tomu, aby všechny své peníze hned neutratily. Alespoň část kapesného nebo jiných odměn je dobré si dávat stranou. Může to být pořád do prasátka, anebo do tajné skrýše, kterou ani my neznáme. Dětem také můžeme jejich peníze pohlídat my, třeba ve zvláštním šuplíku, aby se neztratily.

Zkusme dětem vysvětlit, že peníze mohou také vydělávat další peníze. Zahrát si doma na banku, může být poučné a zábavné nejen pro děti, ale i pro nás. V dnešní době jsou sice úroky z vkladů nepatrné, ale princip úroku jako takový funguje pořád. Třeba se stane, že doma nemáme dostatek peněz na dobírku a potřebovali bychom si vypůjčit pár mincí. Pokud je to možné, poprosíme děti o půjčku z prasátka. Až jim peníze budeme vracet, přidejme pár mincí navíc jako úrok za půjčení peněz.

8-10 let

Je čas začít děti seznamovat s tokem peněz v domácnosti. Říkáme dětem, kolik stojí jídlo, kolik nájem, oblečení, výlet lodí nebo lístky do kina. Aby si udělali lepší představu, spočítejme společně kolik je to zmrzlin nebo krabic lega. Můžeme také dětem názorně ukázat, jak velká je to část z peněz, které máte na týden nebo na měsíc k dispozici. Namalujme si třeba kruh a jeho jednotlivé části podle výdajů rozdělíme a vybarvíme. Říká se tomu koláčový graf a dětem poslouží stejně dobře jako profesionálním ekonomům.

Děti by měly porozumět tomu, že velká část peněz jde na věci, které vlastně nejsou vidět. Měly by vědět, že platíme za bydlení (nájem nebo příspěvek do fondu oprav domu, anebo splátky úvěru na bydlení), ale také zálohy nebo poplatky za energie a dodavatelům telekomunikačních služeb. Další část peněz si třeba posíláme na stavební spoření nebo na spořící účet a jinou zase na životní pojištění. Samozřejmě, že další obrovská část padne na platby za jídlo (i za to ve školní jídelně nebo v pracovní kantýně) a všechny hygienické i zkrášlovací prostředky pro všechny členy naší domácnosti. Tyhle části už většinou vidět jsou, stejně tak jako oblečení, knihy nebo různé přístroje pro náš užitek nebo zábavu. Jednoduše platíme za to i za ono teď a přitom ještě musíme myslet na budoucnost (dětí i naši).

11-12 let

Pokud nám to zaměstnání dovolí, vezmeme děti třeba na půl dne do práce a ukážeme jim, co všechno děláme pro to, abychom na konci měsíce přinesli domů výplatu. Pokud právě nejsme zaměstnáni nebo pracujeme samostatně, pokusme se vysvětlit dětem, z čeho plynou naše příjmy. Kolik času musíme věnovat tomu, abychom získali peníze potřebné třeba jen na nákup jídla na týden nebo jednu večeři v pizzerii. V tomhle věku je už určitě čas na to, aby děti pochopily i vztah mezi prací, mzdou a daněmi.

V dnešní době je nejen možné, ale i vhodné, založit dětem jejich první bankovní účet (pokud máte více potomků, založte účet každému zvlášť). Na účet můžeme dětem posílat kapesné a domluvit se s nimi na tom, kolik peněz si budou moci vybrat za den nebo za týden. Nabídka dětských účtů je široká a podmínky jejich vedení velmi příznivé. Banky se předhánějí v tom, aby získaly nové klienty a tak jsou dětské účty zpravidla poskytovány úplně bez poplatků. Ve světě financí však nejde jen o ukládání a vybírání peněz. Děti bychom měli naučit, jak s penězi hospodařit v delším časovém horizontu a nezapomínat na zadní kolečka. Současně by měly pochopit základní principy investování (výnosů a úroků) a možnosti budování pasivních příjmů. Že jsou to pro vás samé neznámé pojmy? Nevadí, začneme se učit společně s dětmi, třeba tady.

Připravuje:

Ve spolupráci s: