Když chceme spořit

Když chceme spořit, bude lepší otevřít jiný účet než jen ten běžný. Samozřejmě, že nabídky se liší u každé z bank i kampeliček, ale typicky se pro spoření hodí účet vkladový. Na tohle označení ale dnes narazíme jen málokde. Podle toho, jak jsou nastaveny podmínky pro ukládání peněz a pro jejich čerpání, rozlišujeme dva základní typy tohoto účtu. O který typ právě jde, poznáme většinou už podle názvu.

Spořicí účet nás nabádá ke spoření. To, co bylo kdysi dávno téměř povinností, většinu z nás teď až tak neláká. Navíc doby, kdy úročení u spořicího účtu nabízelo zajímavé zhodnocení peněz, už dávno minuly. I když je stále o něco vyšší než u většiny běžných účtů, jako hlavní motivace pro nás určitě neslouží.

Krátkodobou finanční rezervu, kterou si v případě potřeby můžeme rychle vybrat, by ale měl mít každý z nás. A právě k tomu se nám spořicí účet může hodit. Určitě však nemá smysl na něj převádět veškeré úspory. Některé banky zvýšené úročení limitují i určitou částkou. 

Účty termínované mají podobnou funkci. Také si na ně můžeme uložit peníze, které chceme využít až někdy později, ale nemusíme je mít hned po ruce. Rozdíl je právě v tom, že si je ukládáme stranou na určitou předem stanovenou dobu na tzv. termínovaný vklad. Po dobu, jejíž délka je zpravidla v řádu měsíců nebo let, platí podmínky, na kterých jsme se s bankou dohodli. Ze strany banky je to hlavně výška úrokové sazby, pokud byla dohodnuta jako fixní. A z naší strany závazek peníze před dohodnutou dobou nevybrat. Pokud bychom je nutně potřebovali, samozřejmě, že nám je banka uvolní, ale budeme nejspíš platit smluvní pokutu, anebo nám nebudou připsány úroky, protože z naší strany půjde o porušení dohodnutých podmínek.